Historie traktorů New Holland 2.

Henry Ford a mechanizování zemědělství

Při pohledu na dnešní moderní traktory s vysokou úrovní výbavy může leckdy vyvstat otázka, jak to bylo na začátku. Jak vypadal první traktor a kdo jej naplánoval a zkonstruoval ? V prvních fázích vývoje zemědělského traktoru hrálo rozhodující úlohu jméno pana Henryho Forda.

Potřeba mechanizace zemědělství

Henry Ford poznal těžký život farmářů již jako malý kluk, když vyrůstal na farmě svého otce. Záliba ve strojích byla u něj zvláště silná a myšlenkou zmechanizovat manuální dřinu se přímo nadchnul. Protože se od útlého věku pohyboval v provozu, potřeby zemědělství dobře znal. Pochopil, že energetický prostředek, poháněný spalovacím motorem, by dokázal udělat hodně práce a našel by široké uplatnění.
Za tím účelem si čtvrtého června 1896 nejprve sestavil vhodné čtyřkolové vozidlo. To již fungovalo a sloužilo k převozu celkem dvou osob.

Úspěchy s rámovou konstrukcí

Po prvních prototypech přišel v roce 1917 na trh již opravdový traktor se vším všudy (ve své době). Byl to Fordson model F s charakteristickou rámovou konstrukcí ze zesílené litiny. Byl vyráběn již firmou pod novým názvem: Henry Ford & Son Company.

Požadavky až z Anglie

Hned tento traktor splnil Fordovi jeho přání - naplnil touhy farmářů po kvalitním a výkonném traktoru a díky jejich vysokému zájmu se od roku 1917 mohlo začít se sériovou výrobou. Další požadavek na výrobu velkého počtu kusů obdržela továrna přímo od vlády Velké Británie. V této zemi si traktory Henryho Forda oblíbili a kvůli posílení armády požadovali velké dodávky. Anglický průmysl byl zaměstnán výrobou stíhacích letadel, která měla bránit zemi před německými bombardéry za první světové války. Ford souhlasil a začal traktory Fordson Model F pro export do Anglie vyrábět.
Brzo poté byl z důvodu nekalé konkurence donucen změnit název firmy na Fordson, což vzniklo jednoduše ze slovního spojení Ford and Son.
A popularita Modelu F i Fordovy továrny stoupala velmi rychle. Na začátku dvacátých let vlastnil již Henry Ford tři čtvrtiny trhu s traktory v USA. 

Do jiné továrny

Také zájem v Anglii neklesal. Traktory s logem Ford se v této zemi velice dobře zabydlely a majitelé si jejich práci nemohli vynachválit. To platilo i o Irsku; proto byla zřízena v této zemi továrna. Bylo to v městečku Cork a vyráběly se zde stejné stroje, jako ve Spojených státech. V roce 1928 se situace na trhu v USA změnila natolik, že Ford veškerou výrobu přestěhoval. A měl kam – rovnou do Irska. Zde stála továrna a čekali noví zákazníci, což k dobré existenci zcela postačovalo.
Nicméně Ford nebyl Evropan, ale Američan. Takže i v době působení mimo svou vlast stále přemýšlel nad trhem v zámoří, nad jeho požadavky a možnostmi vlastní realizace. Dokazuje to jeho návrat do USA v průběhu roku 1940, a jak uvidíme dále, i jiná důležitá rozhodnutí. 
V roce 1933 se Henry Ford znovu přestěhoval, tentokrát do Dagenhamu v Anglii. Irské povětří konstruktérovi asi příliš nesvědčilo, a za druhé, závod v Dagenhamu měl podstatně větší potenciál dalšího rozvoje. Ten byl posilován vlnou zájmu o jeho traktory, kterou příjezd samotného Forda do Anglie vyvolal mezi sedláky. Farmáři oceňovali kvalitu výroby a přednosti originální Fordovy konstrukce. Díky další výstavbě závodu a vyšší kapacitě výroby bylo možné také exportovat do celého světa, a to i do USA. Možná tato perspektiva budoucnosti Forda podnítila k tomu, aby své traktory vybavil další dávkou velmi novátorské technologie.

 

 
Loga a jejich vývoj

Rozvoj závěsných zařízení

Farmáři, to je skupina stále nespokojených lidí. Když již traktor uměl spoustu činností, chtěli po výrobci, aby zvládnul ještě další. K tomu bylo potřeba vymyslet zařízení pro pevné připojení nářadí k traktoru a zároveň i jeho ovládání, tedy především zahloubení do pracovní hloubky a zdvih na souvratích. To samozřejmě s minimem námahy a maximální přesností. Ford měl za to, že bude nutné vymyslet systém uchycení alespoň ve třech bodech, aby byla zaručena stabilita. Nakonec si ale ušetřil námahu a ani nemusel chodit moc daleko.
Na vánoce 1930 si připravil jeho americký rival, Harry Ferguson, skutečný dárek pro celý traktorový svět. Stal se jím tříbodový závěs. Ford poznal genialitu tohoto systému spojení traktoru a nářadí okamžitě. To bylo to pravé: spustit závěs k zemi, nacouvat k pluhu, připojit a můžu jet. Na poli potom již nebylo nutné na konci každé jízdy tahat za velkou silnou páku, ale pouze stlačit malou páčku směrem k podlaze. Pluh se zvedl vzhůru – práci převzal hydraulický systém traktoru, na který byly pístnice závěsu připojeny. Lepší řešení snad ani nebylo možné. A Henry Ford hned doufal, že se mu v budoucnosti podaří vymyslet účinný systém regulace.
Nicméně nic není jen tak. Traktor s novým závěsem měl název Ford Ferguson 9N a na čelní mřížce hned pod logem Ford nesl označení Ferguson System. Pro Forda trochu vynucený ústupek, jak se později ukáže, jenom dočasně, ale pro každého zákazníka ihned informace o tom, čím je tento stroj vybaven. Ford Ferguson 9N byl ve své době velice moderní traktor a jasně ukazoval cestu, jakou se tato značka vydala: soustavných inovací a rychlého zavádění novinek přímo do výroby.  To se ukázalo jako velmi efektivní ve chvíli, kdy na trh vyrazil nový typ - slavný 2N.

 

Konec dohody

Zanedlouho po skončení druhé světové války, v roce 1947, provázel obchodní úspěchy firmy také konec platnosti dohody s Fergusonem o využívání tříbodového závěsu. Henry Ford chtěl tento pokrokový systém využívat i nadále, protože jeho zákazníci si na něj již zvykli a o nový traktor bez tohoto systému by již neprojevili zájem. Ovšem nechtěl již platit jeho vynálezci poplatky ani označovat své traktory zmíněným logem. Na těchto podmínkách ovšem Ferguson trval i nadále. Jejich při nakonec musel vyřešit soud. Ford poté zaplatil Fergusonovi nemalou odměnu, ale bylo mu umožněno pokračovat ve výrobě hydraulického tříbodového závěsu jen s malými změnami.
 

Příště se podíváme na cestu z malé dílny až k CNH Global. Cesta to sice byla dlouhá, ale vezmeme to pěkně postupně :)


STEHNO, Luboš. Historie traktorů. Praha: Profi Press, 2010. ISBN 978-80-86726-35-9.