Wikipedie říká “ Robota byla služba sedláků či rolníků pro majitele panství. Ta zahrnovala velmi širokou paletu rozličných činností pro přesně daný počet dní v roce. Bez ohledu na životní potřeby sedláků byla robota též často vyžadována při setí nebo žních a tím představovala veliký problém pro poddané rolníky, kteří již právě v té době potřebovali zastat mnoho práce na svých vlastních polích.“ Ačkoliv byl systém nevolnictví pozvolna odstraněn v průběhu 18. a 19. století, zdá se, že se občas plíživě vrací. Alespoň ve službách sklizňovou technikou.
Velké množství zemědělských podniků se při sklizni spoléhá na služby sklizňovou technikou. Při listopadovém plánování sklizně u stolu v kanceláři ekonomům zemědělských podniků pořízení sklízecí mlátičky často „ekonomicky nevychází“. Mlátička je bohužel stroj, který spotřebuje značné investiční prostředky, vyžaduje kvalifikovanou obsluhu, součinnost dalších nákladných strojů a navíc pracuje jen pár dní v roce. Jako snadné řešení se tedy nabízí sklizňovou techniku moderně outsoursovat. V listopadu je samozřejmě v republice spousta mlátiček, jejichž majitelé rádi na službu přijedou a na nepříjemnosti ve žních, kdy zralé obilí neměl kdo sklízet a ztrácelo při deštích kvalitu, se již zapomnělo. V listopadu je taktéž dost času udělat důkladné výběrové řízení a cenu služby sklizňovou technikou pořádně sešroubovat dolů.
Majitel sklízecí mlátičky, který jezdí na služby, je pak v poměrně nezáviděníhodné situaci. Má krásný, výkonný stroj, jehož využití se postupně smrskává na 4 týdny v roce díky velmi podobnému času dozrávání plodin ve všech částech republiky. Navíc má mnohdy pouze jedinou „jistotu“ - faktura na přesně danou sumu od financující banky, protože ve žních se pracuje operativně a veškeré jistoty padají.
Ale konec prázdných stesků. Podívejme se na konkrétní čísla s využitím zkušeností a informací sklizňových služeb mlátičkami New Holland. Když se vrátíme nějakých 10 či 15 let zpět, konkrétně k mlátičkám TX, tak můžeme tvrdit následující. S TX66 nebyl problém za rok sklidit 1.100 ha. Průměrný výnos pšenice činil 4,7 tuny z hektaru a průměrná fakturovaná cena za službu se pohybovala okolo 1.420 Kč/ha. Náklad zemědělského podniku na sklizeň tuny pšenice tak činil 302 Kč. V současnosti si poskytovatelé služeb s podstatně výkonnější mlátičkou ze žní přivezou 700 ha, kdy sklízí porost s průměrným výnosem 6 t/ha, v mnohých případech však s výnosem vyšším. Cena služby se za 10 let téměř nikam neposunula a činí průměrně 1500 Kč/ha. Náklad zemědělského podniku na sklizeň tuny pšenice tak klesl na 250 Kč/tuna. Vzhledem k tomu, že cena pšenice za posledních 15 let značně fluktuovala, je složité vztahovat cenu služby k utržené koruně, nicméně alespoň pro ilustraci můžeme uvést průměrné hodnoty. Průměrná cena tuny pšenice za 10 let dle statistického úřadu činí 4.267 Kč.
Náklady na sklizeň tedy dnes činí pouhých 5,8% hodnoty prodané komodity!
Nákladová stránka poskytovatele služeb je následující. Cena nové sklízecí mlátičky TX66 se před patnácti lety pohybovala okolo 5,5 mil. Kč. Cena nových mlátiček je samozřejmě vyšší. V produktovém mixu adekvátně postavená mlátička CX je v závislosti na výbavě k dispozici za cenu o 2 miliony vyšší. Pokud budeme brát jako rozumnou dobu obnovy mlátičky ve službách 8 let, tak pokles ceny opotřebením činí cca 60%. Po připočtení určité (zpravidla fixní) částky na údržby a drobné sezónní opravy a vydělením počtem hektarů, které si mlátička ze služeb přivezla dříve a nyní, nám vyjde šokující rozdíl. Jestliže náklad z amortizace a oprav u mlátiček TX66 na jeden hektar činil dříve 452 Kč, dnes je to plných 925 Kč. Jen tyto náklady se tedy poskytovatelům služeb zvýšily o plných 105%. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, cena sklizňových služeb se prakticky nezměnila a majitelé farem po deseti letech dokonce platí za sklizení 1tuny pšenice o 52 Kč resp. 17% méně než před 10ti lety.
Logicky se tedy dostáváme k nekompromisnímu závěru. Poskytovatelé služeb strádají, protože trh je výše uvedenými skutečnostmi deformován a cena služby neodpovídá reálným nákladům. Do strojového parku se tak snaží zařazovat starší ojeté stroje, u kterých však hrozí neočekávané poruchy a náklady, což je často likvidační. V horším případě trh zcela opouští, protože za takových podmínek nemá smysl podnikat. Například ve Velké Británii se cena za sklizňové služby pohybuje na úrovni 2.650 Kč/ha (v roce 2017) a ruku na srdce, poměr nákladů a výnosů z pěstování stejně tak jako cena stroje jsou na velmi podobných úrovních jako u nás.
Cena služby se však liší o 77%. Aktuální ceny služeb zemědělskou technikou pro sezónu 2020, které pravidelně uvádí časopis PROFI najdete v obrázku níže.
Jak z toho ven? Pokud máte doma mlátičku, se kterou sklízíte především svoje pozemky, nenechte se ve volných chvílích zlákat přivýdělkem s tím, že „každá koruna na víc je dobrá“, všechno má svoji cenu, i vaše práce a váš stroj. Velké zemědělské podniky mohou pomoci trhu služeb se sklizňovou technikou lepší organizací práce (méně mlátiček a vyšší kapacita odvozů) tak, aby dnešní výkonné mlátičky udělaly za sezónu více hektarů než současných průměrných 700 a lepší motivací pracovníků na rychlý průběh žní. Zde najdete zajímavý článek na toto téma s názvem
"Kolik hektarů sklidí tato mlátička za den"
Umožní tak svým partnerům lépe dýchat a je otázkou, zda je potřeba tak tlačit na pilu i u ceny za službu, nemusí se to vyplatit. Samostatnou kapitolou jsou zahraniční mlátičky, které v Čechách pracují často pod nákladovou cenou. Tuto situaci tuším řeší antidumpingové právo, ale kde není žalobce, není ani soudce. Jde o téma, které může zvednout některý ze státních úřadů, stejně jako možnost využití podpory z fondu PGRLG poskytovateli služeb v zemědělství.
Každopádně team Agrotec a.s. pečující o značku New Holland přeje všem zemědělcům i „službařům“ úspěšné a férové žně 2020 které jsou již za dveřmi.